Sebeobrana není sport, ani bitva v ringu

Jak se ubrání v reálném životě mladá dívka, žena, muž - v pouličním střetu o život?

tuto rubriku právě začínáme celou aktualizovat, přepracovávat a doplňovat, budeme na ní pracovat intenzivně celé jaro, léto a podzim 2018 a dál - pokud máte jakékoli dotazy, návrhy, připomínky, nebo se chcete přihlásit na tréninky a workshopy - pište nám na :   sebeobrana@mozaikatv.cz

      Sebeobrana není sport, ani bitva v ringu. Sebeobrana JE něco jiného, má JINÁ pravidla, vyučuje se JINAK a je určena JINÝM zájemcům. Bohužel současná výuka sebeobrany v drtivé většině případů vypadá tak, že si sportovní bojová škola, jejíž hlavní činností je vychovávat sportovce pro sportovní turnaje, nebo bojovníky do ultimátních kontaktních zápasů, z důvodů přivýdělku "bokem" otevře kurzy sebeobrany a učí laickou veřejnost jen lehce jednodušší formu toho stejného, co své sportovce, nebo bojovníky.  V druhém případě se do sebeobrany pustí nadšenci s obdivem ke všemu armádnímu a jako sebeobranu opět učí armádní bojové systémy - určené někomu úplně jinému.

      Všechny bojové styly fungují, ke všem dobrým bojovníkům a závodníkům mám za 52 let svého života a 40 let lásky k bojovým uměním velký respekt. Je ale třeba především rozlišovat, proč který styl vznikl, k čemu je určen, jak funguje. V Čechách se jako sebeobrana vyučuje i Aikido, Judo, Karate, Muay Thai, Krav Maga, Kick box, Kung Fu, Taekwon-Do, Hwarang-Do, Ninjutsu - a všechno je to špatně, pokud do takové školy jdete jako laik, toužící se pouze v případě násilí na ulici ubránit.

     Sportovní styly, jako je například Karate, Judo, Kickbox, box, Taekwon-do -  jsou určeny do soutěžních hal, kde je souboj řízen rozhodčími, má přesná pravidla, čas, techniky, proti sobě nastupují stejně technicky zdatní soupeři, stejně vážící, vždy rozcvičení a většinou s chrániči. Všechny skutečně účinné zákroky jsou zakázány, aby nedocházelo ke zranění. Adept sebeobrany si z tréninku odnese podvědomé reakce sportovce - fair play přístup obou protivníků, neútočit po zásahu, neútočit na citlivá místa. Není připraven na boj v městském terénu, na schodišti domu, v blátě, v omezujícím civilním oblečení, s váhově výrazně těžším a silnějším agresorem, který si nedělá hlavu s tím, že by mu něco zakazovaly pravidla.

     Ultimátní plnokontaktní styly, jako je Muay Thai (thajský box), MMA, K-1, Vale Tudo, plnokontaktní brazilské Jiu Jitsu, plnokontaktní Kick box, ale i řeckořímský zápas, nebo klasický box - by byly vynikající formou sebeobrany, ale jsou to tréninky plné dřiny a bolesti, určené opravdu pro silné a odhodlané muže s duší a srdcem pouličních rváčů, či bojovníků (a pro zcela výjimečné ženy, kterých je jak šafránu). Většina normálních lidí, (natož křehkých dospívaících dívek) když uvidí, o čem takový trénink je, prchne po první hodině.

     Armádní systémy výuky boje, jako je Krav Maga, Musado (Hwarang-Do), Army Green Beret, Spetznaz a další -  jsou určeny vojákům v bitevním poli, speciálním armádním komandům. Techniky jsou uzpůsobeny pro silné muže s výbavou, batohy, zbraní v ruce, v těžkých botách a do těžšího terénu - a jsou především likvidační - rychle udeřit a zabít, zneškodnit. Bohužel to je to nejhorší, co se adept pro sebeobranu může začít učit - použití takových návyků a reakcí je rychlá cesta před soud a do kriminálu za nepřiměřenou sebeobranu.

.............

     Osobně jsem se ve dvanácti letech začal seznamovat se sportovním judem, pak jsem přešel na sportovní karate. První trenérské oprávnění a hnědý pás v Jiu Jitsu jsem dostal od majora Františka Kollmana (8.dan v Jiu Jitsu, 6. dan v Judu, velitel ochranky prezidenta Václava Havla, zakladatel výcviku na Policejní akademii v Praze). Po revoluci jsem začal objíždět Evropu a seznamovat se doma i ve světě s jinými bojovými styly (kick box, thai box, Taekwon-do, Kung Fu, kendo, Wing Chun, Ninjutsu, Aikido ...). Otevřel jsem obchody na potřeby pro bojová umění v Praze, Ostravě a Liberci, začal vydávat česko-slovenský magazín o bojových uměních "Warrior", začal jsem psát a publikovat učebnice. Uspořádal jsem v Praze první mezinárodní plnokontaktní turnaj bez rozdílu stylů a první mezinárodní Budoshow v ČR (1991 - Kongresové centrum, sjezdový sál Praha). Učil jsem postupně mládež, dospělé muže, včetně vojáků a policistů, ženy, sportovce, děti, založil jsem bezpečnostní agenturu zaměřenou na ochranu osob a společenských akcí. Nakonec jsem se plně soustředil na výuku reálné pouliční sebeobrany pro ženy a především mladé dívky ve věku od cca 12-14 let výše, které jsou v této společnosti ohroženy nejvíce (a rok od roku více a více) a jsou nejzranitelnější. Potřebují také celou formu výuky upravit, přizpůsobit - průměrnou evropskou 14letou dívku nelze učit stejně, jako sportovce pro turnaj, zápasníka do ringu, nebo vojáka smrtícího komanda.

     Po vzoru první velké světové filmové bojové hvězdy a bojového propagátora Bruce Lee (abych mu porozuměl, napsal jsem o něm životopisnou knihu), který začal skládat jednotlivé prvky z různých škol a stylů do vlastní syntézy (JEET KUNE DO), jsem si i já pro výuku a trénink profesionálních bodyguardů vybíral prvky z různých zdrojů, z nichž mi nejvíce inspirovalo japonské Ninjutsu (svou přizpůsobivostí a prací s vnitřní energií a sebeprogramováním) a čínské Wing Chun Kung Fu (velmi užitečné krátké techniky ve stísněném prostoru, určené i pro ženy). Vznikl můj vlastní styl NIN TSUN DO, který jsem i několik let vyučoval, než jsem na cca 10 posledních let učit přestal. Techniky a přístup, určený bodyguardům, se nejvíce podobají tomu, co potřebuje běžný člověk na svou obranu - jsou to jednoduché reakce, určené k okamžitému zamezení pokračující agrese a ke kontrole agresora, aniž by mu bylo smrtelně, či nevratně ublíženo (bodyguard nemůže na společenské recepci začít bít, kopat, nebo střílet na opilého diplomata, nebo "sejmout" ječící fanynku na koncertě oblíbeného zpěváka, co se snaží dostat na pódium).

     Dnes se ve spolupráci s mladou, ale talentovanou Pavlou Mezzeiovou (14 let karate) k výuce sebeobrany pro ženy a dívky (ale i dospělé muže a ženy) vracím - již jen jako trenér a lektor, autor výukové videoencyklopedie na těchto stránkách (a snad i nově zpracovaných a vydaných učebnic). Ve výuce dívek a žen využívám jen základy z více stylů bojového umění (v pouliční sebeobraně fungují jen jednoduché věci), které se volně trénují tak, aby je tělo převzalo do svých podvědomých reakcí na nečekaný a náhlý útok (k tomu používáme nácvik jednotlivých pohybů, nácvik různě se měnících krátkých kombinací a lehký měkký volný sparring, který naučené pohyby a techniky přenáší do roviny aktivního použití tělem). Takto vedený trénink může absolvovat kdokoli - muž, žena, teenager, dospívající dívka, starší člověk, oslabený nebo lehce postižený jedinec, člověk s nadváhu a pod ....)

      Můžete se učit zdarma z videotechnik v této rubrice, ať už jste kdokoli, kdekoli - trénovat můžete s kýmkoli, jak chcete a kde chcete. Zpočátku doporučuji úvodní workshopy pro pochopení základů pohybu, práce s rovnováhou a těžištěm, zpevněním a uvolněním těla, práce s dechem - pak můžete trénovat sami a občas dojíždět na další workshopy pro rozvinutí vaší dovednosti v sebeobraně. Techniky nejsou určeny dětem, s dětmi netrénujte bojové techniky, nemají rozvinuté "brzdy" v sebekontrole a odpovědnosti za to, co dělají, učte je základní fyzické obratnosti, rychlosti při útěku a především prevenci - nejlepší sebeobranou pro dítě (ale i například pro starší seniory) je prostě nedostat se do krizové situace.  Techniky s vyžitím různých zbraní a předmětů, které jsou vysoce účinné a ani jejich nácvik není zcela jednoduchý, jsou v rubrice, která je přístupná jen zájemcům, které osobně poznáme na workshopech a kteří převezmou za tuto výuku a užití naučeného plnou osobní odpovědnost (jako každý bodyguard). Přístup k této části výuky bude také již zpoplatněn.

                                                     Jaroslav Polák, autor Bodyguard Combat Art a ředitel a producent NET-TV Mozaika EU