Léčba vodou - vodoléčba

     Vodou začínají a končí všechny biochemické procesy v našem těle a proto je voda samotná jedním z nejcennějších přírodních léků. Pít každé ráno po probuzení vodu by měl každý. Lékařské výzkumy ukazují, že právě tento zvyk je účinným lékem na řadu onemocnění.

     Bavorský farář Sebastian Kneipp tvrdil, že lidské tělo, jakožto dokonalý boží výtvor, tvoří harmonicky uspořádaný celek. Domníval se, že nemoci vznikají rozrušením tohoto přírodního souladu (ať už vnitřním, nebo vnějším působením). Za prvopříčinu všech nemocí považoval porušení krevního oběhu či složení krve a mízy. Krev, která prostřednictvím tepen, žil i nejmenších kapilár roznáší výživu a kyslík do celého těla, může být ve svém obíhání stavěna. Tato přerušení způsobují jednak městnání krve a následně záněty, dále pak na jiných místech krve nedostatek. Usuzoval, že organismus je třeba posílit a nepravidelně obíhající krev přivést zpět do pravidelného oběhu. Stejně tak šťávy kazící krev musí z organismu ven.

Zázračné vlastnosti vody shrnul následovně:

  • voda nemocné látky v krvi rozpouští
  • rozpuštěné vyměšuje
  • vyčištěnou krev přivádí do pravidelného oběhu
  • zesláblý organismus posiluje

     Voda utiší bolesti hlavy (na ty se doporučuje nalačno vypít sklenku čisté vody s citronovou šťávou), působí dobře na srdeční onemocnění, epilepsii, obezitu, bronchiální astma, záněty kloubů, meningitidu, onemocnění močových cest a ledvin, zácpu, problémy se zrakem, nádory, menstruační potíže, duševní onemocnění a jiné nemoci.

rady:

  • ihned po probuzení vypít větší sklenici vody bez bublin
  • po dobu dalších 45 minut nic nejíst, ani nepít
  • pít čistou vodu bez příchuti po celý den, avšak ne po žádném větším jídle (snídně, oběd, večeře)

    Bylo by prospěšné převzít tyto základní rady jako stálé návyky své životosprávy. Lidé v moderní době píjí všejijaké ochucené nápoje s cukry a chemickými přísadami, což je jednou z hlavních příčin mnoha civilizačních onemocnění.

    Není dobrou radou, a to ani od lékařů, když vám doporučí jen zvýšit denní příjem tekutin - měl by vám doporučit pití dostatku čisté vody.

      Výživoví lékaři a specialisté vyzdvihují fakt, že trávící soustava se dopoledne zbavuje zbytků stravy z předchozího dne. Proto je prospěšné, jestliže člověk (i zdravý) posnídá různé druhy ovoce, čímž výrazně pomůže trávicímu ústrojí. Po hlavních jídlech, obsahujících oleje a tuky, se musí pít teplá voda, nebo čaj (1 až 2 sklenice). Chladný nápoj totiž zahšťuje, nebo ztužuje tuky a oleje, které jste právě snědli. Ztužené oleje výrazně zpomalují trávení. Tato ztužená směs potom reaguje se zvýšenou žaludeční kyselinou, rozloží se a je vstřebána ve dvanácterníku rychleji, než ostatní jídlo a zůstává tam. Tato hmota se brzy přemění na tuky a výsledkem je často nádor.

Farář Kneipp svým pacientům doporučoval :

      Vodu, jako prostředek k léčení, propagoval ve formě koupelí, obkladů, napařování, polévání, omývání, obalování (tzv. "ovinků"), bleskových střiků i požívání. Pokud nebylo výslovně uvedeno jinak, jednalo se vždy o vodu studenou (někdy obohacenou o čerstvý sníh). Po použití procedury se studenou vodou bylo pacientům doporučováno neotírat tělo do ručníku, nýbrž navléknout si suchou košili, svrchní oděv, a poté se nejméně patnáct minut pohybovat, aby došlo k rovnoměrnému zahřátí organismu. Koupel měla být co nejkratší.

     Studené koupele a střiky radil Kneipp spíše neužívat na noc, protože by mohly oběh příliš rozproudit a narušit tak spánek. Rady ohledně obkladů, ovinků a omývání byly určeny především ležícím pacientům, například pro uvolnění nahromaděných plynů nebo při bolestech zad. Koupele dělil na částečné (např. koupel hlavy, očí), úplné, poloviční a sedací. Po zkušenosti s napařovací skříní shledal, že toto zařízení nedosahuje dlouhodobých léčivých účinků a zaměřil se na napařování jednotlivých částí těla (např. nohou, uší), které se prokázalo být mnohem účinnější.

      Podle toho, v jaké tělesné kondici se zesláblí pacienti nacházeli, volil počet polévání konví (jednou až deseti). Polévalo se buď celé tělo (polévání úplné), nebo jeho části (polévání hořejší, dolejší, kolen, hlavy, kyčlí...).

      Co se týče pití vody, zapovídal tehdejší módu přehnaného vpravování tekutin do těla. Říkal: "Pij, kdykoli žízníš, ale nepij nikdy mnoho." Nedoporučoval napájení při jídle nebo těsně po něm, neboť tím dochází k ředění žaludečních šťáv. V případě zácpy naopak radil požít každou půlhodinu malou lžičku studené či vlažné tekutiny.

Zdroje informací :