Angina Pectoris


     Angina pectoris je bolest, ke které dochází při zvýšeném požadavku na kyslík - rychlá chůze, běh, stres atd., kdy nemocné cévy převážně aterosklerózou (=kornatění = zúžení cévy ukládáním tuku, nejčastěji následkem vysokého cholesterolu) nemohou dostatečně zásobit tělo ani srdce krví s kyslíkem.

      Tento průběh si můžeme představit jako křeče do svalů při běhu. Jistě znáte píchání ve stehnech či břichu, když se vystavíte pohybu, na který nejste zvyklí. Říkáme tomu kyslíkový dluh. Podobně je tomu u anginy pectoris, ale v srdci se nevypouští kyselina mléčná, která způsobuje bolest při kyslíkovém dluhu. Tato bolest je opět lokalizována do plochy jako u akutního infarktu myokardu, je spojená s pálením, svíráním až bodáním, tlakem na hrudi a nebo pocitem, že nemůžeme dýchat.

      Pokud nastane infarkt, céva se uzavře zcela a srdeční sval trpí úplnou ztrátou dodávky kyslíku. U anginy pectoris je průtok krve, a tím i dodávka kyslíku, zachován, ale výrazně snížen a potíže se objeví při větší zátěži srdečního svalu v důsledku námahy nebo emočního stresu, kdy srdci omezený přísun okysličené krve nestačí.

WikipedieAngina pectoris či angina pektoris je pojmenování pro středně těžké srdeční onemocnění v zásobování srdečního svalu krví respektive kyslíkem, kdy vlivem zmenšeného přísunu kyslíku k srdečnímu svalu nedochází k jeho správnému stahování, což vede k neschopnosti pumpování krve do celého lidského těla. Převážně během zátěže pak dochází ke vzniku nepoměru mezi přívodem kyslíku a požadavkem na větší množství kyslíku, který se projevuje ostrou bodavou bolestí nejčastěji v oblasti za hrudní kostí vystřelující do ramen, paží a nebo spodní čelisti. Označuje se jako jedna z forem ischemické choroby srdeční.

       Onemocnění se projevuje záchvaty, které mohou v extrémních případech trvat až okolo 15 minut. Během záchvatu nejprve nastupuje ostrá palčivá bolest, která postupně mizí. V některých případech je bolest doprovázena pocením, dušností a pocitem, že postižený omdlí. V současnosti existují léčebné metody, které se snaží záchvaty zmenšit a to za pomoci vitamínu C a E, hořčíku, aminokyselin a nebo např. koenzymem Q10. Současná léčba je schopna zmírnit projevy záchvatu, ale nikoliv vyléčit samotnou příčinu v podobě špatně zásobovaného srdečního svalu kyslíkem.

Nejčastější příčinou vzniku anginy pectoris je ateroskleróza.

Angina pectoris se může objevovat ve třech základních modifikacích. Jedná se o :

  • chronická stabilní angina pectoris - druh anginy pectoris, pro kterou je typická relativní pravidelnost záchvatů, které se mohou objevovat např. jednou týdně. Výskyt tohoto záchvatu je spojen většinou se stejným druhem spouštěcího faktoru, jako je např. zvýšená zátěž. Záchvat má podobný průběh trvající několik minut (zpravidla pod 5 minut). Záchvat často ustoupí, jestliže dojde k odstranění příčiny (např. snížení zátěže), anebo po požití nitroglycerinu pod jazyk.
  • nestabilní angina pectoris - jedná se o vážnější formu ischemické choroby srdeční a má zhoršující se průběh. Dochází k nárůstu četnosti záchvatů, době trvání či vzniku i v klidových podmínkách.
  • vazospastická angina pectoris - tento druh anginy je způsobován stažením koronární tepny, které je většinou velice vzácné. Nejedná se o rozšířenou formu.

      Příčin anginy pectoris je několik, nejčastěji se jedná o zúžení věnčité tepny, která vyživuje srdce. Kromě špatné výživy může problém způsobit i nedostatečné okysličení srdce nebo ucpání tepny tzv. aterosklerotickým plátem, který zabraňuje proudění krve a je tvořen převážné látkami tukové povahy. Angina pectoris je jedním z projevů ischemické choroby srdeční ve své lehčí formě. Akutní forma této nemoci je např. infarkt myokardu. Během tohoto onemocnění není srdeční sval zásobován potřebným množstvím kyslíku, což se projevuje jeho nesprávnou funkcí. Porucha funkčnosti se projevuje ostrou pálivou anebo svíravou bolestí v oblasti za hrudní kostí. Poměrně časté je, že se bolest postupně šíří do oblasti levého ramene a 4. a 5. prstu levé ruky. V některých vzácných případech si postižení stěžují na bolest v oblasti mečového výběžku hrudní kosti.

Doporučeno :

  • Pozoruhodných úspěchů se u této nemoci dosahuje pravidelným a dlouhodobým užíváním hlohu. Nejdůležitější oblastí jeho použití jsou právě srdeční nemoci. Hloh rozšiřuje srdeční tepny, zlepšuje srdeční činnost, upravuje krevní tlak a harmonizuje srdeční arytmie. Podáváním hlohu hned při prvních srdečních potížích se oddálí, nebo někdy dokonce odstraní vážnější potíže se srdcem.
  • Zamezení nadváhy až obezity je pro zdravé srdce doslova nezbytnou nutností !

Dále pomáhá :

  • Bylinkami na "srdce" jsou také řebříček a meduňka.
  • Již řekové znali léčivé účinky česneku a cibule. I současná věda potvrzuje, že česnek je opravdu přínosný pro zdravé srdce a cévy. Z léčivého česneku si doma můžete snadno připravit nápoj proti kornatění cév a tepen. Umixujete dvacet stroužků česneku a šťávu ze tří citronů, dáte do 1 litru vody a svaříte. Po vychladnutí sceďte, dejte do lahve a uchovávejte v ledničce. Pijte denně jednu likérovou sklenku po dobu tří týdnů. Poté léčebnou kůru na dva měsíce přerušte a připravte nápoj znovu.
  • Červená řepa zvyšuje pevnost krevních kapilár a snižuje tlak krve. Pravidelná konzumace červené řepy chrání před aterosklerozou, mozovými příhodami, hypertenzí a dalšími chorobami cévního systému.
  • Stěny cév budou elastičtější, pokud budete pít šťávu z mrkve, celeru, petržele, nebo syrového zelí.
  • V jídelníčku by neměla chybět rajčata, papriky a čerstvý špenát.
  • Ideálním ovocem pro lidi se srdečními chorobami je banán. Obsahuje hodně nezbytného "srdečního" minerálu draslíku.
  • Pravidelná konzumace mandlí, lískových oříšků a pistácií pomáhá zlepšovat činnost srdce a působí preventivně proti kornatění tepen. Stačí ale jen jedna polévková lžíce denně.
  • Velmi účinný je zelený čaj, který je fyziologicky aktivnější, než černý čaj. Tonizuje sval srdce, snižuje křehkost stěn krevních kapilár a má celkověposilující účinky. Doporučuje se pít dvakrát až třikrát denně šálek čaje (jedna lžička na šálek vařící vody).
  • Obecně jezte stravu s vysokým obsahem vlákniny, omezte na minimum živočišné tuky, relaxujte, cvičte, zbavte se nadváhy, nestresujte se a nekuřte tabák.

Vyvarujte se :

  • Rizikovými faktory této nemoci jsou především obezita, kouření, vysoká hladina cholesterolu (hypercholester­lémie), snížená fyzická aktivita.
  • Dále již probíhající onemocnění jako je hypertenze (vysoký krevní tlak) a ateroskleróza (zúžení cév ukládáním tuku na stěnu cévy).
  • Nikotin obsažený v cigaretách má srážlivé účinky a podporuje ještě více ukládání tuku a ostatních látek na stěnu cév (ateroskleróza) a dává za vznik trombům (sraženina z krevních složek) a embolům (ostatní prvky, které neprojdou zúženou stěnou jako je vzduch, tuk, kolonie buněk atd.).
  • Vysoký krevní tlak vynakládá na celý oběhový systém vysoké nároky a v poškozených cévách se může rychlým průtokem krve uvolnit sraženina, která doputuje do úzké cévy a zde vznikne ischémie (odumření tkáně nedostatkem živin, hlavně kyslíku).