Lodní kufr

Miloš Hoznauer - Nakladatelství Dokořán  2017


    Oblíbený češtinář a vynikající učitel Miloš Hoznauer, který ovlivnil několik generací studentů, po celý život schraňoval své texty do lodního kufru. Z jeho pedagogického působení vznikla kniha "Cesta do hlubin kantorovy duše". Nyní, téměř v devadesáti letech, svůj kufr znovu otevřel a vybral z něj vzpomínky na nejzásadnější chvíle svého života. Vrací se ke svému dětství v malé polabské vesničce, popisuje cestu do Prahy za vzděláním a za svým životním snem stát se slavným spisovatelem, navrací se i k dvěma letům na vojně. Celou knihou se vinou vzpomínky na jeho dvě bývalé manželky a stěžejní část věnuje své současné paní, s níž prožívá radosti i strasti stáří. Chronologický tok vyprávění přerušují dvě intermezza : jedním z nich jsou kratší samozdatové texty, odkrývající některé absurditi komunistického režimu, druhé je humorně laděný popis chodu domácnosti jeho dcery Milany a jejích deseti dětí.

     Legendární češtinář ve své aktuální knize rozdává historky ze života, nadhled, noblesu i lekce z Komenského v praxi.

............................

     Pro naše dvě septimy jsem začal psát třídní časopis "Termit". Vyšlo jen několik čísel, poslední pak v lednu 1948. Na obálce byla jedna členka profesorského sboru, na sobě měla tógu, v ruce srp a kladivo. A dole text : "Není pravda, že připravujeme puč, pravda je, že už ho máme dávno připravenej."

     Na filozofické fakultě v Praze jednou odlovili budoucí češtináře, vyfotografovali je na schodech před fakultou, pak naložili do autobusu a rozvezli do různých pražských lokalit. Měl jsem štěstí - jednu skupinku, v níž jsem byl i já, vysadili před tehdy jediným pražským mléčným barem u Masarykova nádraží. Bar byl na hodiny zavřen a čekal na nás. Tam jsme dostali zadarmo chlebíčky, zákusky a mléčné koktejly. Fotografovalo se pro "Czechoslovak Life". V této reportáži o životě na fakultě si u pultu odebírám pohár. Naším fakultním bufetem byla tmavá špeluňka o několika čtvrečních metrech, kde byly k dostání rohlíky, podřadná sekaná, do kelímku bramborový salát a dva druhy jogurtů. Bílý se zavařeninou a druhý bez ničeho. Na můj dotaz ohledně bufetu jsem byl na výboru poučen, že se na současnost musím dívat dialekticky - tak to bude vypadat v nejbližší budoucnosti.

Nakladatelství Dokořán  2017       www.dokoran.cz