Kluk z kostek

Keith Stuart, nakladatelství Plus, Albatros média a.s.  2017


Nakladatelství Plus, Albatros média a.s.   2017

www.nakladatelstviplus.cz 

www.albatrosmedia.cz

recenze zveřejněna 1. března 2017

     "Můžeš zůstat, jak dlouho budeš chtít", oznamuje mi Dan, když se u něj o třiadvacet minut později objevím. Věděl jsem, že Dan tu pro mne bude, nebo jsem alespoň věděl, že bude v neděli odpoledne doma, protože se tou dobou obvykle z něčeho vzpamatovává - ať už je to otvíračka nového klubu, náhodný sobotní románek, nebo vzrušující kombinace obojího.

     "Mám pro tebe volnej pokoj", řekne, když nastoupíme do výtahu. "A taky bych někde měl mít nafukovací matraci. Jenom možná trochu uchází. Ale to ony vlastně všechny, co? Spal jsi někdy na nafukovací matraci, která by neucházela? Nespal, co? Promiň kamaráde, ty teď máš asi trochu jiný starosti. Je mi to jasný."

.......................................

     Alexovi se rozpadá život. Musí odejít od rodiny, protože si vůbec nerozumí se svým autistickým synem Samem a jeho žena Jody už s ním nedokáže dál žít. Navíc přijde o práci a ocitně se úplně na dně. Čeká ho nelehký úkol : musí se změnit a dokázat Jody i Samovi, že právě oni jsou pro něj vším. Jenže jak na to? Pro Alexe se odpověď skrývá v jediném slově "Minecraft".

     Kostkovaný svět populární počítačové hry se pro Sama s Alexem stává prostorem, kde spolu díky sdíleným dobrodružstvím konečně začnou komunikovat a chápat jeden druhého. Pomůže počítačová hra opět dát dohromady jednu nešťastnou rodinu? Může obnovit pouto mezi snaživým, ale netrpělivým Alexem a jeho autistickým synem, pro něhož svět venku představuje jednu velkou hádanku?

...................

     Máma si povídá se Samem, ptá se ho na nejrůznější věci a spokojuje se s jeho stručnými odpověďmi. Říkám si, jestli s ním tak trochu nesouzní. Ani jeden nechce nic prozradit. Ale když se zeptá na Minecraft, Sam se rozpovídá, vykládá jí o všech herních materiálech, bytostech, dobytku. Dokonce i o té londýnské soutěži a že se jí zúčastní. Zdá se, že to bere jako hotovou věc. Hovor provází i dlouhou pěnovou koupel a ukládání do postele. Usne skoro okamžitě. Napadne mě, jestli je to takhle u ostatních, normálních dětí - prostě si lehnou a usnou? Zdá se mi to nemožné.