Katastrofa křesťanů

Michal Řoutil, Petra Košťálová, Petr Novák,  Nakladatelství Pavel Mervart 2017


     Ve čtyřech částech knihy je podrobně popsáno postavení křesťanů na sklonku Osmanské říše, průběh tragických událostí, k nimž v letech 1914-1923 došlo, stejně jako jejich následky v dalších letech. Autoři rovněž připomínají řadu problematických otázek, mj. významný podíl císařského Německa a Kurdů na likvidaci křesťanů, reakci dobového českého tisku, či ničení křesťanského kulturního dědictví v současném Turecku. Zajímavé paralely přináší také srovnání arménské genocidy a židovského holokaustu. Kniha využívá nejnovější poznatky v oboru, ale také dobové dokumenty, archivní materiály, diplomatická hlášení, vzpomínky a očitá svědectví přeživších.

   V předvečer 1. světové války přebývalo na území mnohonárodnostní a nábožensky pestré Osmanské říše 3,5-5 milionů obyvatel křesťanského vyznání. V arménském milletu (millet-i Ermeniyan) sice převládali Arméni, ale až do 19. století jej tvořili také Asyřané/Syřané, rozdělení do čtyř autonomních komunit - asyrsko-nestoriánské, syrsko-jakobitské, chaldejsko-katolické a syrsko-katolické (formálně do tohoto milletu patřily také ostatní nechalkedonské církve). Pravoslavné národy s dominantou Řeků byly sdruženy do tzv. milletu Rúm (millet-i Rum).

     Křesťané byli původními obyvateli této části Blízkého východu - Arméni ve východní Anatolii (v šesti vilájetech s centrem v okolí jezera Van) a v Kilíkii, Asyřané/Syřané v pohoří Hakkari, severní Mezopotámii a perském Ázerbájdžánu, Řekové v Konstantinopoli a dalších velkých městech, v Thrákii a Malé Asii (zejména v Pontu).

     K dnešnímu dni žije v Turecku nepatrný zbytek původní křesťanské populace, a sice zhruba 60-80 tisíc Arménů (z toho přibližně 5 tisíc arménských katolíků a 500 protestantů), 20 tisíc Asyřanů/Syřanů (převážně syrských jakobitů) a 2-3 tisíce Řeků, tedy zhruba 0,1% z celkového počtu obyvatel. Tragické události, započaté 1. světovou válkou zapříčinily nejen takřka úplné vykořenění křesťanské civilizace z tohoto území, nýbrž také to, že se život bývalých křesťanských minorit Osmanské říše od roku 1923 odvíjí většinově již za hranicemi jejich původní domoviny.

..................................

     Předkládaná monografie patří ve světovém kontextu vůbec k prvním pokusům představit na akademické úrovni problematiku vyvražďování křesťanů v Osmanské říši v celé její šíři - nikoli pouze jako národní tragédii Arménů, ale jako snahu o likvidaci veškerého místního křesťanstva, tedy i Asyřanů a Řeků.


Nakladatelství Pavel Mervart 2017

www.pavelmervart.cz