Jak se dělá evoluce

Jan Zrzavý, Hynek Burda, David Storch, Sabine Begallová, Stanislav Mihulka - Nakl. ARGO a Dokořán 2017


     Svět se mění. To je přirozená zkušenost lidí všech dob a představa, že svět má svou evoluci, je jejím relativně novým vyjádřením. Jenže představa evoluce říká ještě něco navíc - že proběhlá historie dokáže vysvětlit dnešní podobu světa.

     To, jak organismy (včetně člověka) vypadají, jak se chovají a jaké jsou mezi nimi ekologické vztahy, vyvěrá z jejich historie, a pochopíme-li ji, porozumíme i dnešnímu světu. Představa evoluce jistě není omezená jen na biologii, ale právě pro ni je podstatná. Kdybychom chtěli něco označit za základní myšlenkový rámec současné biologie, jenž určuje, jak se ptáme a jaký druh odpovědí hledáme, byl by to právě způsob vysvětlování současných jevů pomocí jejich minulosti.

      Poznatek, že život na zemi má své dějiny, že organismy se postupně vyvíjejí a jim můžeme porozumět pomocí znalosti jejich historie, je jedním z pilířů moderní vědy. Jak ale tohle všechno víme? Jak se dá zkoumat historie života ztracená v hluboké minulosti, z níž se zachovaly kromě pár zkamenělin právě jen ty současné organismy?

     Evoluční myšlení se v posleních desetiletích zásadně změnilo. Dnešní evoluční biologie není spekulativní disciplína, která jen mudruje, zda se organismy vyvýjejí směrem ke stále dokonalejším formám a zda je přirozený výběr tím jediným mechanismem vývoje. Darwinova teorie je sice stále jejím základem, ale evoluční teorie je mnohem rozsáhlejší, zajímavější a v mnohém ohledu překvapivější, než si většina lidí myslí.

Nakladatelství Argo a Dokořán 2017

www.argo.cz      a     www.dokoran.cz