Chebsko

Mariánské Lázně, Františkovy Lázně ....


     Mariánské Lázně (německy Marienbad) jsou město v okrese Cheb v Karlovarském kraji, 27 km jihovýchodně od Chebu. Město má rozlohu 51,78 km². V roce 2017 zde žilo přes 13 000 obyvatel. Mariánské Lázně jsou nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst.

     Místo, na kterém dnes leží druhé největší lázeňské město v Čechách, Mariánské Lázně, bylo v dávných dobách plné bažin a zcela pusté.

     Šlechtic Hroznata založil v roce 1197 premonstrátský klášter v osadě Teplá, pod jehož správu patřilo i území dnešních lázní. Mniši byli také první, kteří zaznamenali slaný pramen ve svých lesích a dokonce se zde snažili odpařováním získávat sůl. Tato sůl byla později úspěšně prodávána jako projímadlo.

      O léčivých účincích minerálních vod mezitím začaly kolovat různé zvěsti a k pramenům zamířili první nemocní. Klášterní představitelé pak nechali vyčistit prameny a upravit cestu k nim. První pokusy založit lázně se však nepodařily. Místní obyvatelé lázním nedůvěřovali. Za vlády císařovny Marie Terezie byly minerální vody opět analyzovány a v tomto období se také poprvé objevuje název Marienbad.

     Název Marienbad získaly podle první lázeňské budovy postavené u Mariina pramene. Tento pramen byl dávno předtím kvůli pronikavému zápachu nazýván Smradlavý, svůj dnešní název však dostal podle Mariánského obrazu, který blízko pramene údajně připevnil voják vracející se z války jako poděkování za to, že si zde vyléčil svá zranění. O další rozvoj lázní se zasloužil tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger, který počátkem 19. století začal s výstavbou lázeňských domů a pavilonů.

      V roce 1820 navštívil Mariánské Lázně německý básník Johann Wolfgang Goethe, který sem zavítal ještě dvakrát a prožil zde v roce 1823 svůj pozdní milostný román s mladou šlechtičnou Ulrikou von Levetzow. Byl velmi nadšen zdejšími přírodními podmínkami a povzbuzoval opata Reitenbergera, aby nepolevoval ve výstavbě lázeňských domů. Také doporučil zdejším lékařům, aby kromě tradiční lázeňské péče prosazovali moderní léčebné metody. Přítomnost Goetheho v Mariánských Lázní měla velmi příznivý dopad na návštěvnost. Lázně začala navštěvovat majetnější klientela.

      Františkovy Lázně (německy Franzensbad) jsou město v Karlovarském kraji v okresu Cheb. Žije zde asi 5,5 tisíce obyvatel.
     Léčivé účinky tamějších pramenů jsou známy od 15. století. Vodu z pramenů používali nejen místní obyvatelé - byla prodávána i po celém Německu. Je doloženo, že v roce 1700 v Německu prodej františkolázeňské vody převýšil objem vody pocházející ze všech německých lázní. Město bylo založeno v roce 1793 císařem Františkem I. jako první slatinné lázně na světě.

      I proslulý Beethoven zde pobýval od 8. srpna do 6. září 1812. Beethovenova návštěva Mariánských Lázní byla součástí jeho letního pobytu v českých lázních, za kterého navštívil ještě Teplice a Karlovy Vary. Ubytoval se v domě U Dvou zlatých lvů, což je dnešní čp. 7 v Národní ulici.  Skladatelův pobyt připomíná nejen název kavárny umístěné v domě, ale i pamětní deska na průčelí a v současnosti nepřístupný Beethovenův obraz v průjezdu.
     Františkovy Lázně leží v Západních Čechách, 5 kilometrů severně od města Chebu. Zdejší lázeňství aktivně se využívá 23 pramenů vody typu Na2SO4, které jsou zachyceny mělkými jímkami a vrty, jež produkují přibližně 700 až 1 000 l/m. Teplota vody se pohybuje v rozmezí 8 až 13 °C o mineralizaci 1-20 g/l, obsah CO2 je v mezi 1,1 až 2,8 g/l. 

     Minerální voda je využívána k pitným kúrám, ke koupelím a k přípravě slatinných zábalů. Využíván je i zřídelní plyn (oxid uhličitý). Do balneoprovozů jsou jímány vody ze zdrojů BJ2 Stanislav, A1 Nový Kostelní, Glauber III, LII Císařský, E1 Erika, HJ2 ČKD, Adler, XIVd, Palliardi, Cartellieri a Štěpánka.

     Dle léčivých indikací má zdejší voda pozitivní účinek na choroby srdeční a oběhové soustavy.

zdroj textu :  https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1kovy_L%C3%A1zn%C4%9B