Českobudějovicko

texty převzaty z veřejných internetových stránek, většinou z cs.wikipedia.org


     České Budějovice

     (německy Budweis, popřípadě Böhmisch Budweis) jsou statutární město a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje. Leží v Českobudějovické pánvi na soutoku řek Vltava a Malše, mají přes 93 tisíc obyvatel a nachází se v nich řada historických památek a muzeí. Pro ně a blízkost dalších historicky cenných míst (Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, Zlatá Koruna, Vyšší Brod, Třeboň atd.) jsou častým cílem turistů. Ve městě sídlí Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a biskup římskokatolické českobudějovické diecéze.  Jméno města se odvíjí od staré osady Budivojovice. V průběhu věků výslovnost a transkripce jména mírně kolísala (v jihočeském nářečí se říká Budějce), přídomek České se začal objevovat v průběhu husitských válek, původně stejnou měrou v češtině i němčině (Böhmisch Budweis) a v čistě územním smyslu. České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265; lokaci a projekci města provedl králův rytíř Hirzo. Nové královské město mělo představovat doposud chybějící základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Tento účel po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi těmito dvěma "lokálními mocnostmi", které pouze v průběhu husitských válek potlačil společný mocný nepřítel - husité. 1. ledna 1949 se České Budějovice staly správním centrem nově zřízeného Českobudějovického kraje, při další správní reformě se staly 1. července 1960 centrem Jihočeského kraje. V roce 2000 se staly hlavním městem nového Budějovického kraje, který byl v květnu 2001 přejmenován na Jihočeský kraj.

Hluboká nad Vltavou

     Sídlo v podhradí někdejšího královského hradu Froburg (původně Wroburch), zbudovaného ve 13. století, se poprvé připomíná roku 1378. Německý název hradu pochází od středohornoněmeckého slova vrô, tj. "pán" a znamenal tedy "Pánův hrad" či "Hrad Páně"). Od počátků byl hrad zván též česky Hluboká, snad pro někdejší hluboký les či vyvýšenou polohu.

     Hrad Foburg, vlastnil v druhé půli 13. století Čeča z Budějovic. Kvůli rostoucí moci Vítkovců hrad zabavil Přemysl Otakar II. a začlenil jej do královských hradů. Hluboká tak byla začleněna do královo hradních opor jako byl Písek, Bechyně, Vimperk, Myšenec, Protivín a Újezdec u Týna.

     Po smrti krále na Moravském poli drželi krátce Hlubokou Vítkovci - Záviš z Falknštejna se svým bratrem. Po popravě Falknštejna pod hradem se hrad opět dostal do držení královské komory. Císař Zikmund hrad se vsí zastavil Mikuláši z Lobkovic a od něj jej vykoupil v r. 1454 Jiří z Poděbrad a dal jej zapsat jako věno své druhé ženě Johance z Rožmitála. Po smrti krále Jiřího se hradu zmocnil Jindřich Roubík z Hlavatec a královně Johance ho vrátil až poté, co mu byly zaplaceny válečné škody. Až na tuto epizodu byla tedy Hluboká v držení Johanky 21 let z toho 17 let ji držela jako česká královna. Po smrti královny 12. 11. 1475 přešla Hluboká do držení jejího bratra Jaroslava Lva z Rožmitála a na Blatné. Od něj Hlubokou a ves v podhradí získal Vilémem z Pernštejna, který ves povýšil na městys v roce 1496.

     Kolem let 1660-1670 se tehdy zvaný Frauenberg stal majetkem rodu Schwarzenbergů,kteří jej v letech 1839 -1871 přestavěli do dnešní podoby v duchu romantické novogotiky podle vzoru anglického Windsoru.     Městečko pod ním neslo po staletí prostý název Podhradí či Podhrad, který byl teprve v roce 1885 úředně změněn na Hluboká a od roku 1924 rozšířen přívlastkem do nynější podoby. Městem se Hluboká nad Vltavou stala spojením osad Podhrad, Hamr, Podskalí a Zámostí 4. října 1907, kdy byla z městyse povýšena dekretem císaře Františka Josefa I. Za propůjčení městského znaku tehdy radní zaplatili 210 korun, vyhotovení diplomu je přišlo na 350 korun.
      Z turistického hlediska je Hluboká nad Vltavou velice atraktivní, největším lákadlem je novogotický Zámek Hluboká. Krom toho se zde nacházejí další atraktivní cíle: Zoo Ohrada, přepychové golfové hřiště, Knížecí dvůr, Alšova jihočeská galerie a jeden z nejkomplexnějších sportovně relaxačních areálů v České republice. Přibližně dva kilometry jihozápadně od města se nachází druhý největší rybník České republiky Bezdrev, na němž se hojně provozují vodní sporty, například jachting. Na Podskalské louce se v letech 1972-1999 každoročně pořádaly dostihy. Na přelomu let 1999/2000 bylo závodiště upraveno na golfové hřiště. Na Hluboké také sídlí hokejový klub HC Hluboká Knights. Město spadá do turistické oblasti Českobudějovicko-Hlubocko.

Holašovice

Typická jihočeská vesnička Holašovice je osadou obce Jankov.Nachází se 15 km západně od Českých Budějovic a necelých 30 km severně od Českého Krumlova, v nadmořské výšce 494 m n. m., v jihozápadním okraji CHKO Blanský les, pod zalesněnými vrchy Skalka, Švehlán a Vysoká.

     Oblast leží při jižním okraji významné kulturně historické oblasti jihočeských Blat, pro kterou je typické vesnické prostředí, s hodnotnými návesními prostory a s citlivým zasazením těchto sídel do okolní krajiny.

     Díky své jedinečnosti byly Holašovice zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a to především pro své mimořádné architektonické a urbanistické hodnoty.

     Představují unikátní dochovaný soubor hospodářských usedlostí, které byly stavebně a výtvarně upraveny v průběhu 19. století do specifické podoby tzv. selského baroka. Unikátní je dosud neporušená forma půdorysného řešení, parcelace i struktura zástavby, která je příkladem vesnického urbanismu z období vrcholné fáze středověké kolonizace.

pár záběrů centra Budějovic při malé letní procházce 2016

Jeden z nejkrásnějších českých zámků

ZOO Hluboká nad Vltavou - krátká procházka s kamerou po této hezké jihočeské ZOO :  http://www.zoohluboka.cz/

Jihočeská vesnice, zapsaná na seznam kulturních památek UNESCO

Při návštěvě Českých Budějovic a výletech po tomto kouzelném kraji vám doporučujeme příjemné rodinné ubytování v penzionu U lesa : http://www.penzion-u-lesa.eu/